Co mě překvapilo na práci v bohatých rodinách?

Asi úplně všechno.

Hlavně ta míra luxusu, která je kolikrát obklopuje, a kterou si oni neuvědomují, takže žijí často až do jisté míry nespokojený život bez uvědomování si těchto priviligeiií. Sorta lidí, která si může dovolit cokoli na co sivzpomenou, a možná to je právě ten zásadní problém. Ve chvíli, kdy člověk může mít všechno, nemá si co víc přát. Nic ho nenutí o cokoli usilovat a vynakládat to zdravé úsilí, kdy přichází radost a zadostiučinění při každém novém kroku, přibližujícím se cíli. Proč? Protože cílova destinace byla v těchto případech už dávno minuta.